Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Už vím proč?“ – 01. Způsoby popisu světa (2/2)

19. 08. 2010 8:36:00
Stále slýchávám kolem sebe, že věda je pouze jedním z možných způsobů popisu světa (ať už takto formulováno přímo, či nepřímo). Šli jsme se tedy podívat na tento „oříšek“... Druhá část prvního dílu seriálu „Už vím proč?“ – Způsoby popisu světa. [první část zde]
Krajina stvořeníKrajina stvořeníZ.Hajný

1.3. Způsoby popisu světa – závěry

A dostáváme se (konečně :-)) k „jádru věci“, co se tématu tohoto článku týká – totiž k metodám onoho výše/níže (a všude kolem) zmíněného... A zde je třeba – jak nám (doufám) již opět logicky vyplynulo – nejprve mírně předefinovat náš termín: Ani věda, ani jakýkoli „jiný“ přístup ke zkoumání všehomíra (neboli zcela čehokoli) nemá být způsobem popisu světa, alebrž „pouze“ způsobem projevování snahy o něj (principiální rozdíl je v tuto chvíli snad již zcela zřejmý).

1.3.1. Závěr 1

Formulace „Způsoby popisu světa“ není tou správně nastolenou. Správně viz. výše/níže...

Knížka "Už vím proč 2"

1.3.2. Závěr 2

Z výše popsaného (logicky nevyhnutelného) nám vyplývají dva (v základním, „fundamentálním“ principu skutečně pouze dva) možné přístupy – „Způsoby popisu světa“; tedy správně „Způsoby zkoumání světa, přemýšlení o něm a objevování (popř. „tvorby“) jeho popisu“:

> Věda:

· Věda jesystematický způsob poznávání skutečnosti“ – za použití vědeckých metod (viz. též dále).
Ve vědě jde osystematické racionální a metodické vyvozování a zobecňování nových poznatků na základě abstraktního myšlení a teoretické činnosti“.
Vědecké poznávání jesoustavná, kritická a metodická snaha o pravdivé a obecné poznání“. (veškeré citace v kurzívě pocházejí z Wikipedie)

Kognitivní vědy· Za vědecký poznatek lze považovat „každé propracované a obecné rozumové poznání vycházející z pozorování, rozvažování nebo experimentu“. Cílem vědy nejsou domněnky (ač tyto mohou sloužit a slouží jako nástroj, inspirace, atd.), nýbrž skutečně objektivní poznatky a z těchto budované poznání o světě (všehomíru – o čemkoli...). A poznání znamená „určité, spolehlivé a případně i ověřené vědění – na rozdíl od nejasného tušení, neověřeného a tudíž nespolehlivého mínění, případně pouze přijímaného věření...“ .-). Tedy vědění (tak i vznikl přec termín věda!) – v případě vědy samozřejmě výhradně ověřené – je-li již poznatek v této fázi a může být obecně brán za fakt (viz. také níže – co to přesně znamená...), anebo samozřejmě „pracovní hypotézy“ – opět však získávané a zpracovávané výhradně v souladu a konzistenci s těmito principy a metodikami skutečného poznávání a „bádání“ (hypotézy vždy „formulované tak, aby je bylo možno potvrdit nebo vyvrátit“ – což se mj. u „nevědy“ i občas neděje... Jakož i „hypotéza již musí být podložena celou řadou faktů vytyčujících nám další směr výzkumu“... Atd. – viz. odkazy). (citace v kurzívě znovu Wikipedie)

Popis světa...· Vědou získávané poznatky (jakož i teorie ve fázi hypotéz) musí vždy korespondovat se všemi ostatními poznatky veškerých disciplín a oborů již získanými (objektivním způsobem a tomuto neodporujícími metodami). Opět podstatný principielní rozdíl oproti jiným „způsobům poznávání“...

· A jak již jsem samozřejmě zmínil – věda tedy není popisem světa, alebrž popis světa je „pouhým“ jejím produktem (což platí pochopitelně i pro „nevědu“, avšak na rozdíl od dalšího...). Produktem neustále se dynamicky vyvíjejícím z její přirozenosti, nikdy však popírajícím sám sebe a vždy korespondujícím se všemi ostatními poznatky všech oborů (globálně konzistentní). Prokázané vědecké „teorie“ (v uvozovkách, jelikož tímto se slovo „teorie“ mění v pouhý název, který jí ovšem většinou zůstává [častá demagogická argumentace lidí tohoto faktu neznalých – že je to přec jen „teorie“...], byť se již jedná o prokázaný fakt – bez ohledu(!), že jej lze dále zobecňovat a zpřesňovat [10]).

> Nevěda :-) (ne ve smyslu, že by snad věda všechno věda :-) – to ani principy nedovolují [11])

Frenologie (pseudovědy)· Náboženství a jiné víry (jejich některé bezesporu třeba i dobré morální kredity a přínosy [krom „nemorálních“ jako perzekucí a válek atd.] v této souvislosti samozřejmě vynechejme) – mystika, magie, „duchovno“ a duše, „tajemno“, „věci mezi nebem a zemí“ a tak dál a tak podobně.

· Pseudovědy“: „Druhy znalostí či postupů, které jejich vykonavatelé považují či prohlašují za vědecké a používají k jejich prezentaci vědecký nebo vědecky vypadající jazyk, ale nedodržují přitom základní pravidla vědy (například nemají povahu ověřitelné vědecké metody, teze či teorie nenacházejí potvrzení ve vědeckých výzkumech nebo jsou dokonce v rozporu s pozorováními apod.“ (opět Wikipedie).

Pozn.: V této souvislosti bych opět rád poprosil vyznavatele věd/pseudověd, aby si nalezli v encyklopedii svůj obor – je-li jakožto věda anebo pseudověda zařazen (či ZDE v „systému věd“, anebo kupř. ZDE či ZDE), a dle toho – mimo jiné(!) – řadili kupř. i svoje články na blozích (opět odkaz na pojednání o tom panem Drábkem), jakož i vůbec zejména takto svůj obor správně a v pořádku dle platných definic a formulací lidského jazyka vždy a všude nemystifikačně (tedy alespoň v tomto smyslu seriózně a důstojně) prezentovali.

Rozum do hrsti!· Jak už jsem výše řekl, příčiny (motivace) všech těcho fenoménů chápu (a považuji žel za prosté „nutné zlo“, nutné „lešení“ vývoje intelektu, ...) a není lze proto jejich existenci (a historii) odsuzovat. Nicméně – též na žádný případ ne propagovat, nýbrž naopak – a to co nejintenzivněji (pomáhejte, prosím...). V zájmu zachování, „nedegenerace“ a vůbec v důsledku třeba neautodestrukce lidstva (není-li mu přirozeně a v brzku souzen zánik kupř. pro „splnění úlohy“) [znovu 6] + [ještě 13]. Neb – jak již jsem rovněž výše řekl – „jelikož celý proces není přec statický“ anebo „nebezpečí jen vidím v tom, nezhupsnout příliš“ ([opět 7], atd.)...

1.3.3. Závěr 3

Z hlediska onoho „fundamentálního principu“ nedovedu si představit možnost existence jiných způsobů náhledu na svět, jeho chápání, poznávání a zkoumání, nežli zmíněné v „Závěr 2“. Samozřejmě – ale o tom už jsme hovořili výše – lze (a v období jejich „paralelní aktivní existence“ je do jisté míry vždy i nevyhnutelno) tyto vzájemně „míchat“, prolínají se, jakož i ovlivňují svůj vývoj navzájem... Ale je extrémně důležité mít neustále toto prolínání na paměti, být si jej vědomi a umět v případě „potřeby“ vždy (kdykoli) tyto správně „rozseparovat“ a rozeznat...! Amen :-)

Budoucnost1.4. Způsoby popisu světa – „doslov“...

1.4.1. Budoucnost

Jinak však buďme v klidu, opravdu „jen tak brzy“ (resp. vůbec nikdy, z principielních příčin [dokonce několika]) nehrozí, abychom si mohli říct „Stručné, logické jasné, není co dodat. Svět je popsán. Jdu si hodit mašli :-(“ (nádherný! to komentář :-), jejž jsem objevil pod článkem pana Streita zde – jeho psaní zejm. o kosmologii též mohu asi vřele doporučit [byť k něčemu bych měl i komentáře, výhrady, či sem tam vzácně troufl bych si ba i na polemiku – ale zejm. jsem se ještě sám nedostal k řádnému prostudování všech, popravdě vlastně prozatím pouze toho jednoho odkazovaného...:-)]).

Stále bude co objevovat, zkoumat, nalézat, zobecňovat, zpřesňovat, ... Stále bude prostor i pro fantazii, umění (silně inspirované třeba i právě těmi frustracemi – jeden z pozitivních vedlejších vlivů inu :-)), atd. atd. atd.

1.4.2. Kontroverze (?)

K článkům vřele (a vážně) uvítám i argumenty „záhadologů“ atp. (alespoň trochu smysluplné a pokud díl opravdu pečlivě celý přečetli a „uvnímali“!), jakož i vás VŠECH ostatních, jakkoli v cokoli „mezi nebem a zemí“ apod. věřících (na jakýkoli způsob...). A v žádném případě se ničemu takovému ani v nejmenším nevysmívám, jakož ani nechci nikomu jeho víru jakkoli „násilně“ vymlouvat či brát – její subjektivní potřebu chápu a respektuji (a v určitém smyslu třeba její schopnost mohu i závidět... [kupř. žije se „o něco“ snáz a nese všechno lépe, atd.]). Skoro by se mi chtělo vyřknout klasickou větu „Jsem ateista – až se bojím, že mě pánbůh potrestá“ – ale bohužel (vida, jaká to ovšem odvozenina – „bohu-žel“ .-)) tomu tak není (tedy ateista – v obecně vnímaném „náboženském“ smyslu tohoto slova – samozřejmě jsem).

Děkuji za pozornost.

Pozn.: Tento článek do rubriky „Věda a technika“ opravdu s dovolením patří .-)

Poznámky: (odkazované v textu)

[6] Kampak, k čemupak a pročpak nám ten lidský druh na planetě Zemi spěje? Téma některého z dalších dílů (role života [potažmo inteligence?] ve všehomíru – vznik, smysl, směr)...

[7] Aktuální stav druhu – „pubescentní období lidstva“ – zas téma do dalších kapitol, ať již rozptýleně či samostatně.

[10] Příklad: Einsteinova relativita zobecňující a zpřesňující – nikoli v tomto smyslu vyvracející – fyzikální objevy sira Isaaca Newtona (neméně geniálního, jen inu s menším počtem možných „vstupů“ ve své době k dispozici).

[11] Což by vystačilo opět na samostatnou rozvahu, rozebrání a popis – nicméně z logiky to opět zcela samovolně vyplývá a koresponduje .-)

[13] Samozřejmě i produkty „vědeckých principů“ poznávání světa mohou pomoci zániku inteligentního druhu – kupř. zbraně... Nicméně nikoli způsobit jej! (další velice běžná zjednodušující demagogie). Je-li mu zánik „souzen“ (tedy zákonitosti /logicky přírodní/ vývoje k němu směřují – ať nutně, či s nějakou komplexní pravděpodobností /může se jednat i o „závod“, k čemu dospěje dřív.../), nastane. V každém případě by bez objektivního poznávání světa nastal však vždy nutně ještě mnohem dřív. Bez „vědeckého“ (jak jsme jej již v textu definovali) přistoupení ke světu neměli bychom ani luk a šíp (a vymřeli v těžkých dobách hlady + jako bezmocná oběť šelem, zimou, atd.), oheň... Bez impulsů vědeckého smýšlení nerozvíjel by se dále ani náš intelekt a nestali bychom se tudíž nikdy lidmi (byť poté jako přirozený vedlejší efekt vymýšlejícími i „nevědy“)... Nevytvořili ba ani společenství, ani kulturu, atd. atd. Argumenty, že by nás mohla zničit právě „věda“, jsou proto vskutku demagogické a krátkozraké. Zničit nás může pouze „příroda“ včetně nás samých, a vědecké pojímání zkoumání světa nám v tom může jak pomáhat, tak pomáhat bránit. Nějaké brzdění vývoje je už vůbec pochopitelně nemožné... :-) Ale to už se dostávám opravdu k tématu [6], jindy...

Autor: Vítězslav Soběhrd | čtvrtek 19.8.2010 8:36 | karma článku: 8.66 | přečteno: 1852x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Nic vás neprobudí po ránu tak, jako čerstvě uvařená káva…

... kterou vylijete na klávesnici počítače, říká jedno pravdivé přísloví. Proč je někdy káva nakyslá a jindy tak hořká, že ji musíte přisladit cukrem? A proč ji cukr nejen sladí, ale také zbavuje hořkosti? (délka blogu 7 min.)

20.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 31.45 | Přečteno: 2681 | Diskuse

Radka Pilná

Chlorella SP - extra třída z Třeboně

Sladkovodní jednobuněčná řasa Chlorella SP dokáže takové kousky, které byste u jiné chlorelly těžko hledali. Zelený pudr pěstovaný v Třeboni je speciálně upraven dezintegrací, díky které předvede vše, co umí.

17.7.2017 v 10:00 | Karma článku: 7.67 | Přečteno: 252 |

Dana Tenzler

Proč nás nenavštěvují mimozemské civilizace? (díl 2.)

Tak kde všichni jsou? Vesmír by se měl hemžit technickými civilizacemi. Přesto jsme zatím nikde nenašli jejich stopy. Možná je vývoj technické civilizace daleko komplexnější, než vývoj samotného života? (délka blogu 7 min.)

17.7.2017 v 8:00 | Karma článku: 24.99 | Přečteno: 799 | Diskuse

Libor Čermák

Jaké jsou nejnovější kruhové obrazce v obilí?

Na přelomu června a července obvykle začíná vyvrcholení sezóny záhadných obrazců v obilí. Letos jich sice není tolik, ale i tak jsou poměrně zajímavé. A jaké jsou ty poslední?

15.7.2017 v 14:37 | Karma článku: 17.66 | Přečteno: 1066 |

Jan Fikáček

Kvantová mechanika, nekonečno a bůh

Říkáte si, co mají tyto tři věci společného? Všechny v nás svou tajemností a nepochopitelností vzbuzují posvátnou úctu. Také nám ale zatemňují rozum. Fascinují nás jako světlo fascinuje můry a je na čase se z jejich vlivu vymanit.

13.7.2017 v 9:04 | Karma článku: 23.44 | Přečteno: 819 | Diskuse
Počet článků 12 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1447

Kreativní individualista, chorobný perfekcionista, nenapravitelný filozofovač a Sisyfovský hledač absolutní moudrosti:-) (v každé oblasti a při zahrnutí rádoby zcela všech souvislostí a nuancí…). Bijec za ideje a principy z svého pátrání vzešlé, byť by i proti "zájmům" jeho stály. Též muzicivní rádobytvořič, rádobyplíhalovský kytarista, sem tam i textař.

Dál třeba hokejovej gólman (a příl. organizátor podobně postižených amatérů pražských…), na stará kolena zvažovač (mírně skeptický) zahájení zhola nerentabilního studia (umělá inteligence) a věnování se muzice (což baví jej as nejvíc) – to vše nejl. při nějakés nenáročné práci (hledám:-))… Světapojetí vědeckého, stavu znovusvobodného (nabídky potěší.-)), profese vyhořele programátorské, věk "robě Husákovo". Budoucnazření chronicky sinusoidního (lehká maniodeprese nevylučitelná), majetek (funds, realty, childs [dle dostupných zpráv], HIV [dtto]) negativní.

V diskuzích "vita.s".

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.