Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Už vím proč?“ – 01. Způsoby popisu světa (2/2)

19. 08. 2010 8:36:00
Stále slýchávám kolem sebe, že věda je pouze jedním z možných způsobů popisu světa (ať už takto formulováno přímo, či nepřímo). Šli jsme se tedy podívat na tento „oříšek“... Druhá část prvního dílu seriálu „Už vím proč?“ – Způsoby popisu světa. [první část zde]
Krajina stvořeníKrajina stvořeníZ.Hajný

1.3. Způsoby popisu světa – závěry

A dostáváme se (konečně :-)) k „jádru věci“, co se tématu tohoto článku týká – totiž k metodám onoho výše/níže (a všude kolem) zmíněného... A zde je třeba – jak nám (doufám) již opět logicky vyplynulo – nejprve mírně předefinovat náš termín: Ani věda, ani jakýkoli „jiný“ přístup ke zkoumání všehomíra (neboli zcela čehokoli) nemá být způsobem popisu světa, alebrž „pouze“ způsobem projevování snahy o něj (principiální rozdíl je v tuto chvíli snad již zcela zřejmý).

1.3.1. Závěr 1

Formulace „Způsoby popisu světa“ není tou správně nastolenou. Správně viz. výše/níže...

Knížka "Už vím proč 2"

1.3.2. Závěr 2

Z výše popsaného (logicky nevyhnutelného) nám vyplývají dva (v základním, „fundamentálním“ principu skutečně pouze dva) možné přístupy – „Způsoby popisu světa“; tedy správně „Způsoby zkoumání světa, přemýšlení o něm a objevování (popř. „tvorby“) jeho popisu“:

> Věda:

· Věda jesystematický způsob poznávání skutečnosti“ – za použití vědeckých metod (viz. též dále).
Ve vědě jde osystematické racionální a metodické vyvozování a zobecňování nových poznatků na základě abstraktního myšlení a teoretické činnosti“.
Vědecké poznávání jesoustavná, kritická a metodická snaha o pravdivé a obecné poznání“. (veškeré citace v kurzívě pocházejí z Wikipedie)

Kognitivní vědy· Za vědecký poznatek lze považovat „každé propracované a obecné rozumové poznání vycházející z pozorování, rozvažování nebo experimentu“. Cílem vědy nejsou domněnky (ač tyto mohou sloužit a slouží jako nástroj, inspirace, atd.), nýbrž skutečně objektivní poznatky a z těchto budované poznání o světě (všehomíru – o čemkoli...). A poznání znamená „určité, spolehlivé a případně i ověřené vědění – na rozdíl od nejasného tušení, neověřeného a tudíž nespolehlivého mínění, případně pouze přijímaného věření...“ .-). Tedy vědění (tak i vznikl přec termín věda!) – v případě vědy samozřejmě výhradně ověřené – je-li již poznatek v této fázi a může být obecně brán za fakt (viz. také níže – co to přesně znamená...), anebo samozřejmě „pracovní hypotézy“ – opět však získávané a zpracovávané výhradně v souladu a konzistenci s těmito principy a metodikami skutečného poznávání a „bádání“ (hypotézy vždy „formulované tak, aby je bylo možno potvrdit nebo vyvrátit“ – což se mj. u „nevědy“ i občas neděje... Jakož i „hypotéza již musí být podložena celou řadou faktů vytyčujících nám další směr výzkumu“... Atd. – viz. odkazy). (citace v kurzívě znovu Wikipedie)

Popis světa...· Vědou získávané poznatky (jakož i teorie ve fázi hypotéz) musí vždy korespondovat se všemi ostatními poznatky veškerých disciplín a oborů již získanými (objektivním způsobem a tomuto neodporujícími metodami). Opět podstatný principielní rozdíl oproti jiným „způsobům poznávání“...

· A jak již jsem samozřejmě zmínil – věda tedy není popisem světa, alebrž popis světa je „pouhým“ jejím produktem (což platí pochopitelně i pro „nevědu“, avšak na rozdíl od dalšího...). Produktem neustále se dynamicky vyvíjejícím z její přirozenosti, nikdy však popírajícím sám sebe a vždy korespondujícím se všemi ostatními poznatky všech oborů (globálně konzistentní). Prokázané vědecké „teorie“ (v uvozovkách, jelikož tímto se slovo „teorie“ mění v pouhý název, který jí ovšem většinou zůstává [častá demagogická argumentace lidí tohoto faktu neznalých – že je to přec jen „teorie“...], byť se již jedná o prokázaný fakt – bez ohledu(!), že jej lze dále zobecňovat a zpřesňovat [10]).

> Nevěda :-) (ne ve smyslu, že by snad věda všechno věda :-) – to ani principy nedovolují [11])

Frenologie (pseudovědy)· Náboženství a jiné víry (jejich některé bezesporu třeba i dobré morální kredity a přínosy [krom „nemorálních“ jako perzekucí a válek atd.] v této souvislosti samozřejmě vynechejme) – mystika, magie, „duchovno“ a duše, „tajemno“, „věci mezi nebem a zemí“ a tak dál a tak podobně.

· Pseudovědy“: „Druhy znalostí či postupů, které jejich vykonavatelé považují či prohlašují za vědecké a používají k jejich prezentaci vědecký nebo vědecky vypadající jazyk, ale nedodržují přitom základní pravidla vědy (například nemají povahu ověřitelné vědecké metody, teze či teorie nenacházejí potvrzení ve vědeckých výzkumech nebo jsou dokonce v rozporu s pozorováními apod.“ (opět Wikipedie).

Pozn.: V této souvislosti bych opět rád poprosil vyznavatele věd/pseudověd, aby si nalezli v encyklopedii svůj obor – je-li jakožto věda anebo pseudověda zařazen (či ZDE v „systému věd“, anebo kupř. ZDE či ZDE), a dle toho – mimo jiné(!) – řadili kupř. i svoje články na blozích (opět odkaz na pojednání o tom panem Drábkem), jakož i vůbec zejména takto svůj obor správně a v pořádku dle platných definic a formulací lidského jazyka vždy a všude nemystifikačně (tedy alespoň v tomto smyslu seriózně a důstojně) prezentovali.

Rozum do hrsti!· Jak už jsem výše řekl, příčiny (motivace) všech těcho fenoménů chápu (a považuji žel za prosté „nutné zlo“, nutné „lešení“ vývoje intelektu, ...) a není lze proto jejich existenci (a historii) odsuzovat. Nicméně – též na žádný případ ne propagovat, nýbrž naopak – a to co nejintenzivněji (pomáhejte, prosím...). V zájmu zachování, „nedegenerace“ a vůbec v důsledku třeba neautodestrukce lidstva (není-li mu přirozeně a v brzku souzen zánik kupř. pro „splnění úlohy“) [znovu 6] + [ještě 13]. Neb – jak již jsem rovněž výše řekl – „jelikož celý proces není přec statický“ anebo „nebezpečí jen vidím v tom, nezhupsnout příliš“ ([opět 7], atd.)...

1.3.3. Závěr 3

Z hlediska onoho „fundamentálního principu“ nedovedu si představit možnost existence jiných způsobů náhledu na svět, jeho chápání, poznávání a zkoumání, nežli zmíněné v „Závěr 2“. Samozřejmě – ale o tom už jsme hovořili výše – lze (a v období jejich „paralelní aktivní existence“ je do jisté míry vždy i nevyhnutelno) tyto vzájemně „míchat“, prolínají se, jakož i ovlivňují svůj vývoj navzájem... Ale je extrémně důležité mít neustále toto prolínání na paměti, být si jej vědomi a umět v případě „potřeby“ vždy (kdykoli) tyto správně „rozseparovat“ a rozeznat...! Amen :-)

Budoucnost1.4. Způsoby popisu světa – „doslov“...

1.4.1. Budoucnost

Jinak však buďme v klidu, opravdu „jen tak brzy“ (resp. vůbec nikdy, z principielních příčin [dokonce několika]) nehrozí, abychom si mohli říct „Stručné, logické jasné, není co dodat. Svět je popsán. Jdu si hodit mašli :-(“ (nádherný! to komentář :-), jejž jsem objevil pod článkem pana Streita zde – jeho psaní zejm. o kosmologii též mohu asi vřele doporučit [byť k něčemu bych měl i komentáře, výhrady, či sem tam vzácně troufl bych si ba i na polemiku – ale zejm. jsem se ještě sám nedostal k řádnému prostudování všech, popravdě vlastně prozatím pouze toho jednoho odkazovaného...:-)]).

Stále bude co objevovat, zkoumat, nalézat, zobecňovat, zpřesňovat, ... Stále bude prostor i pro fantazii, umění (silně inspirované třeba i právě těmi frustracemi – jeden z pozitivních vedlejších vlivů inu :-)), atd. atd. atd.

1.4.2. Kontroverze (?)

K článkům vřele (a vážně) uvítám i argumenty „záhadologů“ atp. (alespoň trochu smysluplné a pokud díl opravdu pečlivě celý přečetli a „uvnímali“!), jakož i vás VŠECH ostatních, jakkoli v cokoli „mezi nebem a zemí“ apod. věřících (na jakýkoli způsob...). A v žádném případě se ničemu takovému ani v nejmenším nevysmívám, jakož ani nechci nikomu jeho víru jakkoli „násilně“ vymlouvat či brát – její subjektivní potřebu chápu a respektuji (a v určitém smyslu třeba její schopnost mohu i závidět... [kupř. žije se „o něco“ snáz a nese všechno lépe, atd.]). Skoro by se mi chtělo vyřknout klasickou větu „Jsem ateista – až se bojím, že mě pánbůh potrestá“ – ale bohužel (vida, jaká to ovšem odvozenina – „bohu-žel“ .-)) tomu tak není (tedy ateista – v obecně vnímaném „náboženském“ smyslu tohoto slova – samozřejmě jsem).

Děkuji za pozornost.

Pozn.: Tento článek do rubriky „Věda a technika“ opravdu s dovolením patří .-)

Poznámky: (odkazované v textu)

[6] Kampak, k čemupak a pročpak nám ten lidský druh na planetě Zemi spěje? Téma některého z dalších dílů (role života [potažmo inteligence?] ve všehomíru – vznik, smysl, směr)...

[7] Aktuální stav druhu – „pubescentní období lidstva“ – zas téma do dalších kapitol, ať již rozptýleně či samostatně.

[10] Příklad: Einsteinova relativita zobecňující a zpřesňující – nikoli v tomto smyslu vyvracející – fyzikální objevy sira Isaaca Newtona (neméně geniálního, jen inu s menším počtem možných „vstupů“ ve své době k dispozici).

[11] Což by vystačilo opět na samostatnou rozvahu, rozebrání a popis – nicméně z logiky to opět zcela samovolně vyplývá a koresponduje .-)

[13] Samozřejmě i produkty „vědeckých principů“ poznávání světa mohou pomoci zániku inteligentního druhu – kupř. zbraně... Nicméně nikoli způsobit jej! (další velice běžná zjednodušující demagogie). Je-li mu zánik „souzen“ (tedy zákonitosti /logicky přírodní/ vývoje k němu směřují – ať nutně, či s nějakou komplexní pravděpodobností /může se jednat i o „závod“, k čemu dospěje dřív.../), nastane. V každém případě by bez objektivního poznávání světa nastal však vždy nutně ještě mnohem dřív. Bez „vědeckého“ (jak jsme jej již v textu definovali) přistoupení ke světu neměli bychom ani luk a šíp (a vymřeli v těžkých dobách hlady + jako bezmocná oběť šelem, zimou, atd.), oheň... Bez impulsů vědeckého smýšlení nerozvíjel by se dále ani náš intelekt a nestali bychom se tudíž nikdy lidmi (byť poté jako přirozený vedlejší efekt vymýšlejícími i „nevědy“)... Nevytvořili ba ani společenství, ani kulturu, atd. atd. Argumenty, že by nás mohla zničit právě „věda“, jsou proto vskutku demagogické a krátkozraké. Zničit nás může pouze „příroda“ včetně nás samých, a vědecké pojímání zkoumání světa nám v tom může jak pomáhat, tak pomáhat bránit. Nějaké brzdění vývoje je už vůbec pochopitelně nemožné... :-) Ale to už se dostávám opravdu k tématu [6], jindy...

Autor: Vítězslav Soběhrd | čtvrtek 19.8.2010 8:36 | karma článku: 8.66 | přečteno: 1854x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Věda

Jan Fikáček

Supratekutá Schrödingerova kočka

Znáte Schrödingerovu kočku, která je současně živá i mrtvá? Je to vděčný fyzikální příklad. Není ale nesmyslný? Kvantové efekty totiž už od velikosti velkých molekul mizí. Ale jedna možnost, jak získat kvantovou kočku existuje.

25.9.2017 v 9:06 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 394 | Diskuse

Dana Tenzler

Jak bude vypadat srážka naší Galaxie s galaxií v Andromedě?

Co uvidí naši potomci na nočním nebi? Uvidí vůbec něco, co srážku prozradí? Poškodí je střet s galaxií v Andromedě? (délka blogu 3 min.)

25.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 18.05 | Přečteno: 347 | Diskuse

Dana Tenzler

Těžba nerostů na asteroidech – sen nebo realita?

Pod pojmem asteroid si jistě většina z nás vybaví hrozivého obra, schopného jedním úderem vyhladit většinu naší civilizace. Některé asteroidy by ale mohly být opakem. Mohly by se zasloužit o náš blahobyt. (délka blogu 5 min.)

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 19.62 | Přečteno: 417 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii.- 4. „Šialene dlhý“ vek Zeme ako dôsledok ďalších metód

Po rozbore metódy rádioaktívneho uhlíka pristúpime k ďalším dvom metódam - draslík-argón a urán-olovo, na stanovovanie veku od miliónov až po miliardy rokov. Preskúmame polemiku okolo datovania hory Sv.Heleny.

20.9.2017 v 17:14 | Karma článku: 7.05 | Přečteno: 202 | Diskuse

Marián Kapolka

Polemiky o evolúcii. – 3. Problémy a pochybnosti o rádiouhlíkovej metóde

V predchádzajúcom článku sme stručne zopakovali a zhodnotili metódu rádioaktívneho uhlíka pri určovaní veku v geochronológii. Aké sú teda konkrétne pochybnosti o tejto metóde?

19.9.2017 v 21:13 | Karma článku: 8.08 | Přečteno: 263 |
Počet článků 12 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1451

Kreativní individualista, chorobný perfekcionista, nenapravitelný filozofovač a Sisyfovský hledač absolutní moudrosti:-) (v každé oblasti a při zahrnutí rádoby zcela všech souvislostí a nuancí…). Bijec za ideje a principy z svého pátrání vzešlé, byť by i proti "zájmům" jeho stály. Též muzicivní rádobytvořič, rádobyplíhalovský kytarista, sem tam i textař.

Dál třeba hokejovej gólman (a příl. organizátor podobně postižených amatérů pražských…), na stará kolena zvažovač (mírně skeptický) zahájení zhola nerentabilního studia (umělá inteligence) a věnování se muzice (což baví jej as nejvíc) – to vše nejl. při nějakés nenáročné práci (hledám:-))… Světapojetí vědeckého, stavu znovusvobodného (nabídky potěší.-)), profese vyhořele programátorské, věk "robě Husákovo". Budoucnazření chronicky sinusoidního (lehká maniodeprese nevylučitelná), majetek (funds, realty, childs [dle dostupných zpráv], HIV [dtto]) negativní.

V diskuzích "vita.s".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.