Tak jinak… Proč svítí hvězdy?? Kde maj dobrý pivo?? Vaše znamení?

Kladu tuto otázku (1, 2, či 3??) – zejm. ženám (přiznávám) už spoustu, relativně spoustu?:-), spoustu let… Jaké byste očekávali odpovědi, popř. v jakém procentu? (aneb: „Di do pr*ele, k čemu mi to je??“…)

(1)

Mno, takhle… Rád si povídám, filodebatuju…, ale i probírám ženský (3), politiku, nesmrtelnost chrousta obecného, počasí… Prostě – jako každej. U pivka v příjemný hospůdce, v létě pak třeba u vody nebo u vohýnku (nejlepší varianta, řekl bych – přirozeně, že opět ve spojení s tím pivkem, či jiným mokem lahodným, debaty rozprouďujícím). Dojde-li k tomu, často pak položím (subjektu ještě takto neotestovanému) jen tak pomezi řečí „nenápadně“ výše/níže zmíněnou otázku... (nevím už, kdy a jak jsem s tím započal, a ani prapůvodně proč). Průzkumem už prošla řada lidí, málokdo se mu při takovéto příležitosti vyhne :-). A výsledek??

Řeknu to rovnou: Na otázku, „Proč svítí hvězdy?“, se každý krátce (max. na několik sekund) zamyslí a 99% odvětí: „No asi odrazem od slunce, ne?“ (2). Fakt. Vážně, a dovopravdy. Na psí ušiska, a nebojím se říct i na vocásek! Devadesát devět procent. To znamená mj. taky devětadevadesát člověků ze sta. Neboli jeden (byť nejčastěji – netuším proč – to bývá jedna) ze sta dotazovaných odvětí jinak. Tedy – tím „jedna“ nemyslím, že nejčastěji odpovídají „jinak“ ženy, to je přeci jen spíše naopak a je to přirozené a pochopitelné (a OK). Ale to celkové procento?!? Na počátcích mého „výzkumu“ (a ještě dlouho pak v něm) mne šokovalo… Velmi, a (věřte nevěřte) neradostně :-( I inteligentní a třeba i vzdělané osoby…

Zdá se mi to teď, či slyším (častá námitka): „Hmm, a k čemu mi takováhle znalost je??“. „Potřebuju znát věci, co potřebuju k práci, potom jak uvařit svíčkovou, jak vyjít s penězma, příp. jak se řídí auto anebo kde maj dobrý pivo. Všechno (anebo téměř všechno) ostatní jsou hovadiny…“. A tak… Tak jak to je? Maj (máte) pravdu???

Když jsem byl malý klučík, dostal jsem od rodičů k vánocům úúúžasnou knížku, skvící se na obálce titulem „Už vím proč“ (vím, dnes existuje spooousta podobných, krom dalších zdrojů jako internet atd.… Zajímají nás ale dnes až tak, že bychom je fakt četli?? /nejen koupili…/ Každý „své“ – jak děti, tak dospělí??). Bylo v ní popsáno a krásně názorně ilustrováno, jak co vzniká… Jak se vyrábí mýdlo, cukr, nebo jak „funguje“ takový televizní přenos hokeje:-) Apod. Úplně děsivě mě chytla, pak jsem si vymínil i „Už vím proč II.“…

Děti přirozeně zvídavé jsou, a když jsou v tom ještě povzbuzovány… (já měl v tomhle jako fajn impuls navíc i třeba na to skvělého dědečka, o němž bych taky rád někdy napsal… /ač stejně to zas budu určitě rozobecňovat atd.:-)/). Děti přirozeně zvídavé jsou – je to totiž přece přirozené našemu živočišnému druhu, nejvíc ze všech, dík tomu jsme přeci „ovládli“ planetu, stali se druhem dominantním a nakonec i vytvořili společnost, kulturu, vědu a techniku (což byl pochopitelně základ, abychom mohli vůbec něco tvořit) – pazourkem či první jeskynní malbou počínaje…

Děti přirozeně zvídavé jsou, než se „otupí“ tím, co všechno se „musí“… – a nakonec tahle jejich všeobecná zvídavost prudce klesá. Redukuje se na nutnosti, které prostě znát musí „k přežití“, plus odreagovávání a zábavu – a zkoumání už jen těch věcí (vědomostí), které potřebují (a „hodí se“) k tomu. Zná (a zajímá ho znát) kupř. fotbalisty (holky herce?:-)), složité strategické nuance několika počítačových her, komunitu na facebooku (my dřív znali, třeba kdy jsou kde kluci na hřišti – ale nakonec to je stejné, tedy v tomhle kontextu jen…), a jak mu jezdí třeba autobusy do školy. Podobně, jako dospělí znaj, co potřebujou k práci, jak uvařit svíčkovou, řídit auto a kde maj dobrý pivo (nebo rohlíky, nebo kadeřnictví, no:-)). A zase – všechno ostatní sou přece hovadiny…! Voprůůůz… Zbytečný, na co. Jo… Je to taky pochopitelný, přirozený, logický, autonomní obrana před přehlcením… V první třídě ještě děti baví dokonce i škola! :-) (jejej, jak by mě bavila dnes… Tenkrát tak možná ještě ve druhý, už ani nevím, pak nazdar…). A dál? Nu, vod tý chvíle už se to s náma táhne…

Co s tím??? Nevím :-) Jak praví klasik – složité otázky mají jednoduchá, snadno realizovatelná, avšak chybná řešení… Máte někdo nějaké nápady???

Otázka by mohla znít i třeba:

• Co s tím, že si (v důsledku toho a onoho…, samozřejmě chápu) přestáváme klást otázky „Proč?“, „Jak?“, „Na jakém principu by to a to mohlo fungovat?“, atd. Může za to kupř. jen komerce a princip (nepřímý důsledek…) demokracie???? Ale asi to nebude tak celé…
• Anebo je to prostě složitostí světa, který jsme si jako druh už vytvořili?? (že nelze už jedincem zvládat všechno pojmout, a tak se bráníme jinak…, a důsledkem toho je i přestávání kladení si takových otázek, rezignace na hloubání nad nimi a redukce našeho přemýšlení na výše zmíněné „nutnosti + zábavu“?)
• Nebo jen špatná „politika“, podceňování osvěty a popularizace takového myšlení (a ba i vědy, atd.…), ignorace podporování a povzbuzování všeobecné zvídavosti (anebo co když i až „cíleně“ obráceně??, aspoň trochu někdy… – i skrz média apod. nepřímo – s cíly typu „čím budou hloupější, tím lépe pro náš byznys /politiku, …/“?). Prachbídná „propagace“ opravdové podstaty důležitosti širších vědomostí a zejm. taky jejich chápání (včetně souvislostí a provázanosti vzájemné všech… – a včetně taky i chápání toho „k čemu mi to je“???). A co takhle zavést třeba ve školách předmět typu „Souvislosti a provázanost jiných předmětů mezi sebou a s vlastní realitou světa a praxí života…“, učící jako vedlejší produkt i odpovědět na otázku „K čemu mi to je?“ ?? :-)
• … (vše to i další by si zasloužilo jistě i samostatné pojednání, třeba zas někdy… Anebo pomůže někdo z vás vlastními články??? Přidá se? Založíme „komunitu“? .-)). Vskutku „mě o myšlénku se jedná, ta aby zůstala…“! Nikoli pouze „ujme-li se věci nejlepší žijící spisovatel český…“ :-) (zdravím p. Svěráka st. & spol.)

A teď tedy odpověď na onu nastolenou otázku – „Proč svítí hvězdy?“ aneb „Di do prdele, k čemu mi to je??“:

Tak třeba…

• Abychom se nedali zblbnout produktem XX (kupř. Calgon a 1001 dalších), obsahujícím (přesně!) totéž, co jiný (méně „nápadný“) konkurenční výrobek za třetinovou cenu (fungující nutně z daného principu samozřejmě úplně[!] stejně…) (btw. takové tvrzení o tom, jak je „3x účinnější než vše jiné“, není klamavá reklama?? Je mi v tomto kontextu naprosto!! jedno, že to „vše jiné“ přímo nejmenuje…), nebo neexistující bakterií „Bifidus actiregularis“ :-) (famózní pojmenování! – ani to není klamavá reklama?? Uff!! :-((), …
• Abychom neprali v jisté („lunárním kalendářem“ dané) měsíční fázi s polovinou prášku s důvěrou v tentýž výsledek… (zdravím Martinu .-) – a nic ve zlém!!, na té samotné jedné věci samozřejmě nic „hrozivého“ ani tak škodlivého není, jen inu na tom principu…), či abychom si nedávali od kartářky radit např. ať se rozvedeme (!! slyšel jsem, dokonce rada z rádia jen na základě data narození apod.!! – trestal bych jednoznačně právně… Lidská hloupost a důvěřivost ještě nemá snad sakra opravňovat někoho ji nejenže zneužívat a vydělávat na ní, ale dokonce ještě takhle??! Třeba i bořit rodiny – když ví, že jí ta dotyčná věří, a je schopna na základě toho třeba vážně i jednat?!?)
• Abychom se nedali jen tak nenápadně vychovávat k nižší a nižší (a tudíž pro „dodavatele“ i levnější a proto třeba i cíleně nás tak vychovávající…) kvalitě třebas kultury (zejm. té masové pochopitelně – TV, „bulvár“) – nic proti rozptýlení se u ní pro oddech!, ale pokud by nám to nakonec mělo dostačovat (tedy jen to), zvykneme si na to a nakonec ztratíme potřebu žádat víc… :-( (začne znít „A na co vlastně? Dyť to je OK, a na nic víc stejně nemám ani kdy, a taky proč…??“)
• Abychom nepředsuzovali povahu člověka podle toho, kdy se narodil .-) (ve středověku, či kdy to vzniklo, to bylo fajn, žádné jiné vědomosti a „vstupy“ jsme fakt moc neměli… Dnes k dispozici máme!, a kolik!, jen, kdyby nás ale zajímaly…:-( (konkrétně k tomuhle třeba genetika, psychologie, a další…) Věřit prostě něčemu je pohodlné a tááák snadno se tomu podléhá… Je to pochopitelné, nelze vyčítat. Nechat si sladce (nevědomě) sugerovat něco a nemuset namáhavě zkoumat proč a jak…, nakonec má člověk skutečně vnitřní pocit, že na tom vopravdu něco je, dyť ono to vlastně přece funguje, znám x Štírů a jsou přece tací……!!! :-) Fakt? A „Už víš proč?“??? .-)
• Abychom … … …
• Totéž platí s politikou… :-)
• Atd. Atd. Atd. …
• A – abychom nezdegenerovali, sakra, jako ten tak zvídavej druh, co díky tomu „ovládl planetu“, nebo aby nás to nakonec nezavedlo – nevím… Uff!

Závěr:

Mohl bych na toto téma a různé odbočky úzce i šířeji související napsat ještě cca. 1000 až zhruba 16384 stran – a téměř všechno z toho považuji za „naprosto stěžejní a absolutně nevynechatelné!“, aby byl článek úplný… :-))) Ale no, tak třeba zas jindy, jednou… Na počtenou. (bať, v poznámkách mám už asi 40 dalších témat jiných, o kterých bych rád napsal, nuže… „Uvidíme podle ohlasu“... :-))

Epilog: Na můj předchozí článek dostalo se mi v diskuzi příspěvku (hurá!!, aspoň jeden:-), no, nějak se začít musí…), který posunul moji rádoby „hlubokou filozofickou otázku“ do politické roviny. Tam jsem zacházet nechtěl (přímo na to je tady různě moudrých hlav – jak nelze přehlédnouti – tisíce….-)). Ale jelikož pochopitelně všechno souvisí se vším:-) a politika je samozřejmě tzv. „hlavním výkonným nástrojem“ filozofie a takto obecných principů v praxi, docela nepochybně na ni nakonec taky nějak dojde – ovšem (snad) pouze z nějakého takovéhoto, rádoby „vyššího“ pohledu…

Vysvětlivky:

(1) Aneb – útlum skutečné (přirozené) lidské zvídavosti a samostatného přemýšlení podruhé, zase jinak…

(2) Ještě fajn odpověď je nějaká varianta odezvy „romantického typu“, jako např. „Abychom mohli pod nimi v noci rozjímat a snít…“. To alespoň ukazuje na fantazii .-) Beru…

(3) Do-vysvětlivka ku článku E-SeMeSková E-ro(man)tika – samozřejmě, i toto byl stále jen jakýsi pouhý můj „průzkum terénu“… (u dnešního článku už nejsem zcela jist :-)) Zkouška, zda a jak třeba zaujmout a nalákat na příště (aby bylo komu pak servírovat tyhle rádoby filozofické úvahy:-)), – pobavit, event. třeba inspirovat i k úsměvně-melancholickému zamyšlení nad vlastní osobní korespondencí čtenáře – typu „tak takové to tedy bylo…“ (podobně, jako má prvotina pro změnu třeba i nad vzpomínkou na jeho vlastní blogovací počin) atp.… Tj. nemá(!) jít ani trochu o nijaké stupidní exhibování mého interna apod.!!! :-))) (ta korespondence je fakt snad přece těžce obecná, jakou má „probůh“ snad každý, mohl bych si ji docela klidně i třeba vymyslet :-), nebo může pocházet z různých zdrojů rozličných dalších lidí (zní-li vám to líp), vyberte si… .-). Tak. Díky za pochopení – a došlo-li k nějakému nesprávnému výkladu čehokoli, padá to samozřejmě čistě na moji hlavu.