Moudrosti Forresta Gumpa aj. – aneb „Když už jsem tak daleko…“
„Tak jo“ (půjdeš se mnou dělat do krevet?). „To bejvá… Někdy“ (šlápnul jste právě teď do děsivýho hovna!). „Chce se mi čůrat“ (jaké jsou vaše pocity?). „Já nevěděl, že ho mám hledat“ (Gumpe, už jsi našel Boha?). „To je dobře, o starost míň“ (s penězi už máme vystaráno). „Jsem už unavenej, tak jdu lidi domů“ (stůjte, on něco řekne…!).
„Pro hlupáka každý hloupý“ (jste hloupej, nebo co?). „Na sajrajt se musí se smetákem!“. „Člověk má asi někdy málo kamenů…“. To je poručík Dan! –> hop do vody… (věc je jasná – neřeší se „co teď, co pak, … Hop). Máma je nemocná?! –> Hop…
Já jsem Forrest, Forrest Gump. Jmenuju se Forrest Gump a říkají mi Forrest Gump.
Máma vždycky říkala: „Život je jako bonboniéra – nikdy nevíš, co ochutnáš…“.
Máma mi vždycky všechno dokázala vysvětlit tak, že jsem tomu rozuměl.
A to bude asi tak všechno…
Ačkoli – když už jsem tak daleko… Poběžím dál.
Ano, doznám se – patřím k těm, kteří říkají o Forrestovi „pro mne film č. 1“. Stejně tak patřím k těm, co v něm ještě při 10tém shlédnutí objevovali nové, dosud nepostřehnuté detaily a informace (kupř. vynález Elvisových kroků jsem dlouho přehlížel) a v kombinacích těchto detailů „rafinovaně“ ukryté symboly a odkazy – ale ba i myšlenky… Nepochybně by každá z nich mohla v principu stát za samostatnou filozofickou úvahu – ale to by bylo věru předlouhé… Pro článek přípustného rozsahu tedy bude musiti postačiti jen si je takhle připomenout(i).
Ku zpestření a ilustraci doplním ještě alespoň některé ze zajímavých (anebo pěkných) – komentářů díla na CSFD:
- Nese v sobě spoustu životních mouder, kterých se zkouším držet. Ale některá nefungují :-).
- Hudba z filmu Camelot hrající během záběrů s Kennedym, přičemž právě Kennedyho vládě se později přezdívalo kamelot.
- Ve scéně, kdy Forrest přechází s Lt. Danem rušnou ulici v New Yorku hraje písnička od Freda Neila "Everybody's Talkin" (u nás je známější cover verze Petra Rezka "Modrá zem") a ta mi připomněla podobnou scénu z filmu "Půlnoční kovboj", kde zazněla stejná píseň. Pak jsem si uvědomila, že to vůbec není náhoda. Tato scéna ve "Forrest Gumpovi" k té druhé přímo odkazuje. A to velice pěkným způsobem. Troufám si tvrdit, že se v tomto milém snímku najde takových odkazů jistě více. Genialita Pana režiséra Zemeckise a Pana herce Hankse mě prostě neustále překvapuje.
- Snímek vydělal po celém světě celkem 677 milionů dolarů - účetní oddělení studia Paramount přesto autorovi knižní předlohy Winstonu Groomovi sdělilo, že film byl kasovní propadák, takže nemohl získat slíbená tři procenta ze zisku. Zhrzený spisovatel poté odmítl dát souhlas ke zfilmování své knihy Gump and Co., v níž líčí nová dobrodružství Forresta po boku jeho syna. Své rozhodnutí okomentoval slovy: "Nemůžu přece s čistým svědomím prodat práva na pokračování propadáku." (chmm…, je toto možné???)
A to bude asi tak všechno.
Ačkoliv teď si zrovna říkám – když už jsem tak daleko…
Ještě jeden takový tip na úvahu bych tu „namátkou“ kupř. měl – a to pochopitelně „Hromnice…“ (jinak podle mne taky životní role Billa Murraye – btw. původně se o něm uvažovalo i na Forresta, bylo by zajímavé shlédnout obě varianty :-) – byť těžko si představit lepší výkon, než jaký předvedl Hanks). Jak by se vám líbilo mít možnost prožít takovýhle den? (v ideálním případě samozřejmě plánovaně a vědomě :-), nicméně – dejme tomu i beztak…).
Myslím si totiž, že i touto „metodou“ bylo by lze dosáhnout mnohé… – přirozeně v tomto případě „jen“ sám na sobě… Jistě, že variantě „Tisíc let žít…“ se to nevyrovná. Ale – přece jen…
Tak, a to bude muset stačit. Konec kázání pondělního. Tolik pro dnes další jedno z takových mých drobných osobních vyznání „jen tak…“. Po největším přání pro kouzelného dědečka tu máme nejoblíbenější film (byť těch „úžasných“ by samo sebou ještě bylo…).
Ale snad ani tentokrát – neběží zase zdaleka jen o film, anebo pouze o ten nebo onen… Podobně, jako ani o mne. Zobecňujeme – a poté konkretizujeme zpátky na sebe – prosím… .-) Fajn.
A to bude asi tak všechno…
Ačkoli když už jsem tak daleko… Tak zase trocha „marketingu“ :-). Tentokrát (namísto nenápadných odkazů k článkům už vyšlým, pokud je snad ještě nazpaměť neznáte…) upoutávka typu „připravujeme pro vás“: Nuže chystá se kupř. „Nekonečná e-single-párty aneb ‘Z internetových seznamek‘“ (z osobních „dlouholetých“ zkušeností…), „Neumím dělat, co mě nebaví…“, „Úvaha o způsobu-ech práce“ (Kreativita x „Dělničina“, Preciznost x Výkon, Kvalita x Kvantita, Vykazování hodin x Samostatná zodpovědnost a aktivita, …), „Filozofie z románů A.C.Clarka aj. + zajímavé (avšak ne nesmyslné) fiction teorie“; lehounké rádoby úsměvné úvahy stylu „ýDěs(?) aneb ‘Co to tam zas hulíte?‘“ nebo „Muži a ženy – více úkolů x úkonů současně“ apod.; a spousta dalšího… A zejm. pak (sem tam pomezi jiné články vkládané) díly rozsáhlého seriálu mého skromného filozofování (ač bych z toho fakt nerad udělal Marxovy spisy) – od „všeho všude“ – vesmír, prostor a čas, co bylo před / je kolem / bude po (a dává „bylo“, „bude“ či „kolem“ vůbec smysl?), komplexita (nejen tzv. „efekt motýlích křídel“), nebo biologický život… (vznik, smysl, směr…); po „naše tady“ – lidstvo, lidská společnost (výchova, vývoj, …), víry atd. atd. až po horoskopy (víra – nutné dočasné „lešení“ vývoje intelektu…), jak funguje „řízení světa“ (společnost jako „operační systém“…), anebo „typy idiotů“ (ve smyslu „co znamená ‚být chytrý’?“)… Je se (snad) nač těšit – anebo „těšit“, samozřejmě…
A to bude asi tak všechno. Ačkoli – když už budu tak daleko…
Vítězslav Soběhrd
Kauza koupaliště Lhotka (!! SOS !!) (ještě jednou)
Vážení kdokoli... Ač jsem své blogování zde byl nucen (ledva po jeho zahájení) před delší dobou z časových důvodů ukončit (poslední článek s ambiciózním tématem "existence a smysl života - potažmo inteligence - ve vesmíru" :-) zůstal mi už jen ležet v stavu rozpracování...), "vracím" se nyní alespoň jednorázově s tímto apelem a využívám své možnosti alespoň takto zde publikovat... Prosím všechny, kteří by mohli v této věci jakkoli pomoci (nápady, medializací, popř. i jakoukoli další osobní aktivitou...), aby tak učinili. Předem s vřelými díky... (a omlouvám se za rozsah, text nebyl koncipován jakožto blogový článek...)
Vítězslav Soběhrd
Kauza koupaliště Lhotka (!! SOS !!)
Vážení kdokoli... Ač jsem své blogování zde byl nucen (ledva po jeho zahájení) před delší dobou z časových důvodů ukončit (poslední článek s ambiciózním tématem "existence a smysl života - potažmo inteligence - ve vesmíru" :-) zůstal mi už jen ležet v stavu rozpracování...), "vracím" se nyní alespoň jednorázově s tímto apelem a využívám své možnosti alespoň takto zde publikovat... Prosím všechny, kteří by mohli v této věci jakkoli pomoci (nápady, medializací, popř. i jakoukoli další osobní aktivitou...), aby tak učinili. Předem s vřelými díky... (a omlouvám se za rozsah, text nebyl koncipován jakožto blogový článek...)
Vítězslav Soběhrd
„Už vím proč?“ – 00. Všem (nejen)blogerům blízce smýšlejícího druhu
Zdravím vás! Tedy jsem dneškem (včerejškem – nedovolilo mi to však třetí článek téhož dne publikovat) počal vydávat svůj avizovaný „seriál filozofování“ (obdařen názvem „Už vím proč?“).Pokud by se vám líbil a dovedli jste se ztotožnit s hlásanými principy – či alespoň s větší částí myšlenek (jakož i zejm. třeba s potenciálním smyslem šíření takových...), nesmírně mne potěší i jakékoli zapojení vás dalších; popř. i pomoc s „propagací seriálu“ :-), ale i třeba jakékoli vlastní „překlady“ něčeho! – pro čtenáře neochotné zabývat se takto náročným čtením... (čiliže pro čtenáře přirozeně většinového) atp.
Vítězslav Soběhrd
„Už vím proč?“ – 01. Způsoby popisu světa (2/2)
Stále slýchávám kolem sebe, že věda je pouze jedním z možných způsobů popisu světa (ať už takto formulováno přímo, či nepřímo). Šli jsme se tedy podívat na tento „oříšek“... Druhá část prvního dílu seriálu „Už vím proč?“ – Způsoby popisu světa. [první část zde]
Vítězslav Soběhrd
„Už vím proč?“ – 01. Způsoby popisu světa (1/2)
Stále slýchávám kolem sebe, že věda je pouze jedním z možných způsobů popisu světa (ať už takto formulováno přímo, či nepřímo). Pojďme se tedy v prvním díle mého slibovaného „seriálu filozofování“, jejž jsem nakonec (z jistých „historických“ příčin) symbolicky pojmenoval „Už vím proč?“ (pozor však – název potenciálně zavádějící...), podívat na tento „oříšek“...
Vítězslav Soběhrd
Vážně vás poutají jen „populární“ témata, otřepávaná všemi? :-)
To je arogantní drzost, co... Překvapilo mne (dost), jak málo lidí „kliklo“ např. na článek, kde jsem - krom krátké „pohádky“ - nabídl v plen dvě ukázky z hudební autorské tvorby... Očekával jsem, že vzbudí zvědavost...(!) Jsem tu čerstvě, tepřiva se tu ohřívám a rozkoukávám; učím se, jak psát blog, aby to někdo četl, aniž bych se musel vzdát zamýšleného obsahu sdělení... :-) Vím, zatím má grafomanie, neodolávání nutkání narvat do článku „vše“, jakož i přehnaná složitost psaní a náročnost na čtení – za moc nestáli... Snad se zlepším .-), kupř. z „komprimátu“ témat „Tak jinak...“ zamýšlím udělat seriál s díly zaměřenými úzce na některé z nich (a je jich požehnaně), ...
Vítězslav Soběhrd
Tisíc let žít… – kratičká úvaha + bonus (2 hudební ukázky)
Chtěli byste žít tisíc let? Mít dost času na všechno v životě...? Anebo co byste si přáli, potkat tak „kouzelného dědečka“? Kratičká úvaha + příslušející autorská skladba hudební + jako bonus jedna z romantických vod – zejm. (ač nejen nutně) pro dámy „... zdálo se jí, docela k probuzení opojením...“ (míváte občas holky takové sny?.-))
Vítězslav Soběhrd
Tak jinak… Proč svítí hvězdy?? Kde maj dobrý pivo?? Vaše znamení?
Kladu tuto otázku (1, 2, či 3??) – zejm. ženám (přiznávám) už spoustu, relativně spoustu?:-), spoustu let... Jaké byste očekávali odpovědi, popř. v jakém procentu? (aneb: „Di do pr*ele, k čemu mi to je??“...)
Vítězslav Soběhrd
Myšlení (hloubání...) x Demokracie a komerční principy
Tentokrát článek ve zcela jiném duchu, stylu i způsobu napsání... Zamýšlel jsem nechat svá „vážná témata“ o něco na později, pomalu..., až se tu „otrkám“, ale především až (samozřejmě pokud) získám nějaké čtenáře a budu vidět, že to skutečně může mít nějaký smysl... Tlachání „do větru“ nemám rád, a nemám vskutku ani nejmenší potřebu vylévat si do prázdna duši na internet, ani si nějak „honit ego“ apod. (o mých úvodních příspěvcích a jejich motivech si myslete, co chcete .-), mohli by být i z těchto [a jejich] pomezi-řádek jasné... [samozřejmě zkusit zaujmout, vyzkoušet si..., atd.]). Poslední článek pana Karla Drábka zde mne inspiroval k výlevu :-) – na téma vlastně trochu jiné (odvozené), než o jaký prostě v onom šlo. A je to – jak už je asi zřejmo – téma, které jsem samozřejmě nastolit se chystal...
Vítězslav Soběhrd
E-SeMeSková E-ro(man)tika…
V nepoznatelném návazu na první „dílo“ mé, dnes krátké zprávy textové, konkrétně -tikou zabarvené... (a nakonec i v ukázku něco z e-mailových, pro obohacení). Nuže... Kdysi jsem napsal třeba tuto:
Vítězslav Soběhrd
Začíti blogovati, pravíš?
Povyprávění o tomto počinu a úvahách souvisivých... (zakrytě i cos o autoru). Jakožto základní kámen blogu drobet bobtnatější a exhibičně „opracovanější“ (úchylky narcisgrafomanské, dictumpuntičkářské i jiné bezuzdně rovnou obnažujíc v éter). Alternativně řečeno – prvotina s bezduchou veršovánkou v úvodu a nabubřelým textem diskutabilní stupidnosti následným, na téma „mé vidění fenoménu blog včera, dnes a zítra“. Ačkoli z hlediska globálního (filozofického, psychologického, sociologického či jiného) naprosto žádné rozebírání tématu „blog“ obecně ba ni nezasahuje a vlastně vůbec myšlenkový přínos má (pokud nějaký) opravdu zhola zanedbatelný, což mi ale pro počátek přišlo jakosi v pořádku...:-)
- Počet článků 12
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1552x